Za ty roky, co člověk jezdí na kajaku, se už leccos naučil. O vodě, o věcech, o sobě. Už dávno mi nedělá problém bleskově se rozhodnout, co vše musím nabalit do lodi těsně před vyplutím. Ve vaku je – tedy pokud nedojde k nějaké nehodě – vlastně vždy vše, a tak stačí jen hrábnout a mám. Anebo taky nemám, ale pak dělám, jako že to vlastně nepotřebuji, a že to nemám je samo sebou součást dost rafinovaného plánu.