Druhý květnový svátek osvobození tradičně trávíme na tatranských řekách. Prodloužíme si víkend a domů si zpravidla přivážíme veselé zážitky. Ne jinak tomu bylo i letos. Naše vodácké putování obvykle začíná řekou Bialkou na polské straně Tater. Tu jsme se ale rozhodli letos nejet. Stačilo nám nahlédnout na vodočet na Bialce. Rozhodnutí padlo velmi rychle. Přeci jen už nás Bialka v létech minulých docela slušně vytrestala. Míříme si to tedy rovnou na Slovensko.