Kolbnic Kemp Campanula: Na začátku stálo pozvání na testování nafukovacích člunů od Hrab Boats. Využil jsem tedy situace, krásného počasí a zvědavosti zároveň. Ve čtvrtek mé rozhodnutí znělo: nakopnu koně a valím směr Rakousko do kempu Campanula na řece Möll, který je známý mezi vodáky a motorkáři jako česká základna.
Výprava z Kopřivnice byla už dávno přede mnou a já byl nedočkavý. Těšil jsem se na naše setkání. Příjezdem v devět večer do kempu, po pěti hodinách jízdy z jihomoravského Bzence, už mě vítali a směřovali ke stanům. Byl krásný teplý večer a vládla tu báječná atmosféra plná zpěvu a pohody. Čeští vodáci se prostě nezapřou.
To ranní probuzení… s bolestí hlavy… no kocovina se ozvala. Kamarád Jaroušek vstal, čučel do mého stanu a gůlal očima. „Zas ty tvoje blbůstky,“ odvětil jsem. Myšlenky se soustředily na dnešní den, jak vyjde počasí, kolik bude v řece vody a jak vše zvládnu. S tou kocovinou, že jo. Naštěstí po lehkém deštíku vyšlo sluníčko a všecko se rýsovalo na krásný, slunečný den.
Všichni vstali, posnídali a začali se chystat na řeku Möll. Příprava neproběhla bez úsměvných chvilek, kdy se kamarád zvaný Dudel snažil na sebe navléct svůj nový neopren. Samozřejmě každý měl svůj bohatý a otřepaný komentář, který si asi každý dokáže představit (např. typu: „Vypadáš v tom jak naprcaný chocholoušek,“ nebo: „Soukáš se do toho jako do malého kondomu“) … pro představu je nutné Dudla vidět. Ehm…
Po desáté jsme vyjeli auty do městečka Obervellach. Nástupní místo na vodu je velká zpevněná plocha s možností bezpečného parkování v blízkosti centra. Vstup do řeky a laguna, na kterou se pokládají nafukovací lodě, jsou propracované a naskýtají dost místa i času na vše potřebné pro přípravu i množství člunů. Rakousko se prostě nezapře. A tak jsme nafoukli lodě, nasedli, smočili pádla a tradááá!
Již na startu řeka rychle tekla, peřejky se vlnily a parta se cítila ve svém živlu. Okamžitě nastoupila dobrá nálada, kterou doprovázelo blbnutí ve stylu „Páví vřískot“, „Jelení vábení samiček“ a jiné neidentifikovatelné zvuky, které velmi dobře umíme a u kterých se také skvěle bavíme. „Hlavně já, hlavně mě foť,“ vykřikoval Jaroušek při každém kamerování a focení. Nasadil jsem masku šíleného Pankáče a smích propukl na celé řece. „Marku, to je šílená ohavnost,“ podotkla Doška a Jaňula se málem vyválela ve vodě, jak se na Drejku za námi pořád otáčela, aby jí nic neuniklo. Málem z toho všeho ztratila pádlo.
Najednou z peřejek byly peřeje a stromoví kolem řeky naskýtalo krásný výhled na majestátné hory a okolní pastviny, kde se pásly kravky s oborskými zvonci, jako vystřižené z pohlednice. Z ničeho nic jsme vletěli do krásných houpavých vln, vysokých hodně přes metr, a bylo slyšet zezadu Došku: „Sakra, to mě ale liskla ta vlna!“
Potutelně jsem se pousmál, ale pádlování bylo nutnější. Bylo příjemné užívat si vln, jak nahoru, dolů i zepředu dorážejí a přitom řeka rychle teče. Náhle se ráz krajiny změnil na skály kolem břehů. Rád bych se zastavil a pokochal tou vší krásou, ale řeka Möll tekla jako bláznivá a peřeje neměly konce. Möll se nedá snad s ničím jiným srovnávat. Kdo chce přejít z líných řek s občasnými peřejkami a šlajsnami, podobných těm českým, na něco divočejšího a přitom bezpečného, vřele doporučuji. Užijte si a nemějte strach. Nikde nebyly žádné překážky, balvany nebo něco podobného. Plavba trvala necelé dvě hodiny a přímo u kempu jsme vytáhli lodě, poobědvali a vyjeli pro auta na start.
Odpoledne pak nastal volný program a po setmění náročný večírek, kde jsme popíjeli a promítali videa z naší vodácké turistiky.
Celý pobyt, splutí i kemp jsou pro Čechy velmi příjemné: čeština tu vládne všude. Nepotřebujete žádné vybavení, ani vodácké, ani kempingové. Jsou tu hezké chatky, zaměstnanci vám vyjdou snad ve všem vstříc. Zavezou vás i s průvodcem a vším vybavením na řeku. I polopenze je na Rakousko za příjemnou cenu. Radostná a bezstarostná dovolená či prodloužený víkend může začít.
Upozornění: neberou platební karty.
==Marek Větříček==